گلپر

گُلپَر ( به انگلیسی: Heracleum persicum, commonly known as Golpar (Persian: گلپر ‎) or Persian Hogweed) گیاهی گلدار، علفی و چندساله از تیرهٔ چتریان است. این گیاه بومی ایران است و در ناحیه‌های نمناک کوهستانی ایران و مناطق پیرامونی می‌روید. همهٔ گونه‌های سردهٔ گلپران معطر هستند و برخی گونه‌ها در آشپزی ایرانی به عنوان ادویه کاربرد دارند. گونه‌های دیگری از گلپر (مثل گونه کاندیکانز) در صنعت داروسازی کاربرد دارد.
ویژگی‌ها [ویرایش]

برگهای آن با چاک‌های عمیق به شکل پنجه غاز شبیه برگ آنژلیکا، به طوری که این چاک‌ها برگ را به چند نیمه برگ تقسیم می‌کند و هر نیمه برگ نوک تیز و دندانه دار است. گل‌های آن سفید مجتمع به صورت چتر در انتهای ساقه‌های گل‌دهنده در قسمت بالای گیاه ظاهر می‌شود. میوه آن تخم مرغی کمی ضخیم و معطر به رنگ سبز تیره به طول ۱٫۵ تا ۱ سانتی‌متر است.[۳]


برگ و دانه‌های گلپر.
رویشگاه‌ها در ایران: نواحی شمالی البرز، ییلاق جواهرده، گرچسر، شمیرانات، توچال، غرب ایران و کوه‌های بختیاری.[۴]


گلپر کوبیده.

این یک نوشتار خُرد گیاه‌شناسی است. با گسترش آن به ویکی‌پدیا کمک کنید.
خواص دارویی این گیاه:
اسانس گلپر به عنوان آنتی اکسیدان در کاهش خطرات قلبی عروقی و کاهش مقادیر لیپوپروتیئن های سرم نقش دارد.
مقوی معده و سایر اندام‌ های گوارش است.
ضد نفخ است.
ترشحات معده را زیاد کرده و سموم بدن را دفع می ‌کند.
ضد عفونی ‌کننده و میکروب کش قوی است.
باعث ازدیاد شیر مادر است.
خوردن کم آن باعث شادی و نشاط می ‌شود.
برای هضم غذا موثر است.
برای کمردردهای ناشی از رطوبت مفید است و می توان آن را همراه با غذا میل کرد.
قطع کننده ی بلغم و دفع کننده ی باد و نفخ شکم است.
بهترین دارو برای معالجه ی هیستری است.
دم کرده ی ریشه ی آن برای رفع ناراحتی‌ های عصبی مفید است.
برای تقویت حافظه کاربرد دارد.
ضماد گلپر با موم و روغن جهت تسکین سیاتیک مفید است.
ضماد گلپر با روغن زیتون برای از بین بردن سیاهى زیر چشم و مالیدن پخته ی آن با سرکه و پوست انار جهت بواسیر نافع است.
پاشیدن گرد گلپر روى زخم ‌هاى خوره ‏اى و جذام سودمند می ‏باشد.
منابع [ویرایش]

در ویکی‌انبار پرونده‌هایی دربارهٔ گلپر موجود است.
↑ Apiaceae
↑ Heracleum
↑ دانشنامهٔ رشد
↑ همان.
[نمایش]
ن • ب • و
گیاهان دارویی و ادویه‌جات
رده‌ها: آشپزی ایرانیادویه‌هاچتریانگیاهان دارویی گیاهان طبی

قس انگلیسی

Heracleum persicum, commonly known as Golpar (Persian: گلپر ‎) or Persian Hogweed, is a flowering plant in the family Apiaceae, native to Iran. It grows wild in humid mountainous regions in Iran, as well in some adjacent areas. Having been introduced in the 1830s, it is now very common in northern Norway, where it is known as the Tromsø palm.[1] The plant has also been spotted in Jönköping, Sweden.[citation needed]
Contents [show]
[edit]Uses

[edit]Food uses
The seeds are used as a spice in Persian cooking. The very thin, small seedpods are aromatic and slightly bitter. They are usually sold in powdered form and are often erroneously sold as "Angelica Seeds." The powder is sprinkled over broad beans, lentils and other legumes and on potatoes. Golpar is also used in soups and stews. It is often used sprinkled over pomegranate seeds. Golpar is also mixed with vinegar into which lettuce leaves are dipped before eating.
Golpar can be used in small amounts (1 or 2 tsp per pound) when cooking beans to reduce the effect of gas in the digestive tract associated with consuming beans.[2][not in citation given][dubious – discuss]


Ground golpar (Heracleum persicum) seeds
In Persian cuisine, the petals are used in the spice mixture advieh to flavor rice dishes, as well as in chicken and bean dishes.
The tender leaves and leaf stalks are also pickled (known as golpar toraei, Persian: گلپر تورایی‎).
[edit]See also

Plants portal
Heracleum, the genus
Other Europe invasive species Heracleum mantegazzianum and Heracleum sosnowskyi
Native Europe hog weeds Heracleum sphondylium and Heracleum sibiricum (Heracleum sphondylium subsp. sibiricum)
Species that can be mistaken for tall invasive hogweeds Wild Parsnip, Garden Angelica, Wild Angelica
[edit]References

^ Straumsheim Grønli, Kristin (July 10, 2006), Bjørnekjeks tar kvelertak på naturen (Hogweed takes stranglehold on nature), retrieved September 12, 2011
^ Gas in the Digestive Tract
[edit]External links

Analysis of the Oil of Heracleum persicum L. (seeds and stems)
Heracleum persicum, Heracleum glabrescens (Persian)
http://www.jrps.ir/index.php/jrps/article/download/21/19
[show] v t e
Herbs and spices
[show] v t e
Edible Apiaceae

This Apiaceae article is a stub. You can help Wikipedia by expanding it.
View page ratings
Rate this page
What's this?
Trustworthy
Objective
Complete
Well-written
I am highly knowledgeable about this topic (optional)

Submit ratings
Categories: Edible ApiaceaeMedicinal plantsSpicesIranian cuisineApiaceae stubs

قس آلمانی

Der Golpar (Heracleum persicum, persisch ‏گلپر‎) oder auch Persischer Bärenklau ist ein Bedecktsamer aus der Familie der Doldenblütler. Er wächst in feuchten Gebirgsregionen im Iran sowie in einigen angrenzenden Gebieten.
Inhaltsverzeichnis [Verbergen]
1 Verwendung
2 Ätherische Öle
3 Medizinische Verwendung
4 Einzelnachweise
Verwendung [Bearbeiten]

Die Samen werden als Gewürz in der persischen Küche verwendet. Die sehr dünnen, kleinen Samenkapseln haben einen aromatischen und leicht bitteren Geschmack. Es gibt sie meist in Pulverform zu kaufen; sie werden oft fälschlicherweise als "Angelica- oder Engelswurzsamen bezeichnet[1]." Mit dem Pulver würzt man Bohnen, Linsen und andere Hülsenfrüchte und Kartoffeln.[2] Golpar wird auch in Suppen und Eintöpfen verwendet oder als Salatdressing mit Essig und Granatapfelkernen, in den der frische Salat getunkt wird.[3] Beliebt ist auch die pure Variante des Würzens von Granatapfelkernen mit Golpar.
In der persischen Küche werden auch die Blütenblätter in Gewürzmischungen wie z.B. Advieh für Reis, Bohnengerichte und Huhn verwendet. Die Blätter und Blattstiele werden dabei gebeizt (bekannt als Golpar Toraei, persisch: ‏گلپر تورایی‎).
Golpar ist nur bedingt haltbar, denn es verliert seine Aromata recht schnell. Die Lagerung sollte dunkel und in trockener Umgebung erfolgen.[4]
Ätherische Öle [Bearbeiten]

Die Pflanze besitzt eine hohe Anzahl von ätherischen Ölen:[5]
Im unreifen Zustand sind die wichtigsten Bestandteile E-Anethol (47,0 %), Terpinolen (20,0 %), γ-Terpinen (11,6 %) und Limonen (11,5 %).
In voller Blüte ergeben sich folgende Werte: (E)-Anethol (60,2 %), Terpinolen (11,3 %) γ-Terpinen (7,1 %).
Unter den 30 Verbindungen im Samenöl von H. persicum waren die wichtigsten Bestandteile Hexylbutyrat (22,5 % bzw. 35,5 %), Octylacetat (19 % bzw. 27 %) und Hexylisobutyrat (9,1 % bzw. 3,2 %)
Medizinische Verwendung [Bearbeiten]

Dieser Artikel oder nachfolgende Abschnitt ist nicht hinreichend mit Belegen (beispielsweise Einzelnachweisen) ausgestattet. Die fraglichen Angaben werden daher möglicherweise demnächst entfernt. Bitte hilf der Wikipedia, indem du die Angaben recherchierst und gute Belege einfügst. Näheres ist eventuell auf der Diskussionsseite oder in der Versionsgeschichte angegeben. Bitte entferne zuletzt diese Warnmarkierung.
Die Pflanze wird erfolgreich gegen Blähungen und Magenschmerzen verwendet. Sie soll auch gegen Appetitlosigkeit helfen und zur Desinfektion der Mageninnenräume beitragen.
Einzelnachweise [Bearbeiten]

↑ Kurzbeschreibung des Gewürzes
↑ Alice Arndt, Seasoning savvy: how to cook with herbs, spices, and other flavorings
↑ H.persicum - Beschreibung u. Verwendung (Persisch)
↑ Jila Dana-Haeri, Shahrzad Ghorashian, Jason Lowe, New Persian Cooking: A Fresh Approach to the Classic Cuisine of Iran
↑ Zusammensetzung der ätherischen Öle von H. persicum (Englisch)
Kategorien: DoldenblütlerHeilpflanzeGewürzpflanzePersische Küche

قس چکی
Bolševník perský (Heracleum persicum) je jeden ze tří druhů obřích bolševníků, které v současné době invadují do Evropy. Je trochu ve stínu svého ve většině Evropy se prosazujícího příbuzného bolševníku velkolepého, neboť se na rozdíl od něj masivněji šíří pouze ve Fennoskandinávii. Vzhledem i vlastnostmi je velmi podobný s bolševníkem velkolepým.
Obsah [zobrazit]
[editovat]Rozšíření

Původní oblastí výskytu bolševníku perského je oblast Turecka, Íránu a Iráku. V současné době je aktuální jeho invaze do Fennoskandinávie, kde invaduje společně s bolševníkem velkolepým. Oba druhy se do Evropy dostaly stejným způsobem: jakožto okrasné rostliny vysazované v zahradách a parcích.
První jednoznačně prokazatelný záznam o vysazení bolševníku velkolepého v Evropě pochází z Anglie z roku 1819 (stejně jako v případě bolševníku velkolepého jde o botanickou zahradu Kew Gardens v Londýně), v roce 1836 byla semena z londýnských bolševníků prodávána zahradníkům v Norsku.
Proč se bolševník perský dokázal ve volné přírodě uchytit pouze ve Fennoskandinávii, zatímco jeho příbuzný zaplavuje téměř celou Evropu, není zcela jasné, zdá se, že startovní podmínky měly podobné. Krom Fennoskandinávie se prokázal výskyt bolševníku perského i v přilehlých oblastech (jižní cíp Švédska, Dánsko), ne zcela průkazná jsou hlášení o výskytu v Maďarsku, Lotyšsku a Velké Británii.
[editovat]Alternativní pojmenování

[editovat]Synonyma
Heracleum laciniatum
[editovat]Lidové názvy
palma z Tromsø (používá se ve Skandinávii)
[editovat]Vzhled a rozmnožování

Vzhledem je velmi podobný b. velkolepému a b. Sosnowského, od nichž se však odlišuje tím, že po vykvetení rostlina neodumře, ale může vykvést znovu. Dále má oproti nim podstatně výraznější anýzovitou vůni.
[editovat]Ekologické nároky

podobné jako bolševník velkolepý
[editovat]Zdravotní rizika

podobná jako bolševník velkolepý
[editovat]Boj s bolševníkem perským

Boj s bolševníkem perským je podobný boji s bolševníkem velkolepým, jediným podstatným rozdílem je už zmíněný fakt, že dospělé rostliny b. perského po vykvetení neodumřou. Na to je třeba pamatovat při použití již tak nepříliš efektivní metody boje spočívající v odsekávání dozrávajících květenství - b. perskému totiž relativně rychle dorostou nová.
[editovat]Obsahové látky

podobné jako u bolševníka velkolepého
[editovat]Zdroje

[editovat]Externí odkazy
Stránky projektu Giant Alien
[editovat]Literatura
Bolševník velkolepý. Praktická příručka o biologii a kontrole invazního druhu

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Bolševník perský
Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.
Kategorie: MiříkovitéInvazní druhyJedovaté rostlinyPlevele